Belgie je zvláštní země. Pokud navštívíte oficiální zpravodajské portály, nabudete dojmu, že se veřejnost zajímá výlučně o různé aspekty “pokroku” a … o sport. Dominantními tématy jsou feminismus, diverzita, multikulturalismus, problémy LGBT komunity, BLM, zpestřené nanejvýš informacemi o koronaviru. Kromě toho je tam rozsáhlá sportovní sekce, která má pravděpodobně sloužit jako jakýsi “ventil”.
Je zajímavé, že mnohé kanadské zpravodajské portály jsou na tom podobně. Rozdíl je v tom, že v Belgii dominuje fotbal a cyklistika – a v Kanadě hokej. Obě země a jejich vlády však patří na čelo progresivismu.
Hlavní město Belgie se kvůli tomu, že v něm sídlí instituce EU, stalo mimořádně “diverzitním” … nechci přímo říci “internacionalistickým” městem. Zároveň v něm žije množství muslimů, což spolu vytváří podivný tavící kotel politické korektnosti a politického islamismu.
V Bruselu například existuje ENAR (Evropská síť proti rasismu). Tato organizace sdružuje a koordinuje sektorové aktivity antiislamofobních, neofeministických, antirasistických a dekolonialistických sdružení v členských státech EU. Její lobbisté jsou velmi aktivní a pravidelně jsou přijímáni Evropskou komisí, zvláště Helenou Dalliovou, komisařkou pro rovnost. Síť organizuje školení pro novináře, státní úředníky, spolupracuje s vědci a poslanci. ENAR tvrdí, že její vize “společnosti zohledňuje potřebu rovnosti a rozmanitosti a přednosti Evropy bez rasismu“. Takto umlčuje kritiku tvrzením, že její činnost zajišťuje “dynamický rozvoj evropské společnosti a hospodářství“. Síť však zahrnuje celou řadu islamistických organizací, z nichž téměř všechny jsou napojeny na Muslimské bratrstvo.
Expanze bez odporu
Je to příznivá a živná půda pro islamismus v Evropě. Profesorka Florence Bergeaudová-Blacklerová z CNRS (Národní centrum pro vědecký výzkum) a EPHE (École Pratique des Hautes etudy – Praktická škola pro pokročilé studium) nedávno poskytla rozhovor týdeníku L’Express. Mimo jiné uvedla, že “islamismus, stejně jako islám, je v Belgii přítomen již přibližně čtyřicet let díky imigraci z Maroka a Turecka“. Postupuje podle principu “mírového dobývání”, přičemž využívá nevládní organizace, lobování a kulturní sdružení. Profesorka dodala, že již v 80. letech se Muslimské bratrstvo zaměřilo na Brusel a označilo ho za “měkký podbřišek Evropy”. Bergeaudová-Blacklerová se domnívá, že přibližně do deseti let se město stane “centrem islamismu v Evropě”.
Belgická vláda a bruselské úřady nic nepodnikají proti posilování islamismu, naopak mu pomáhají politikou, která takzvaně podporuje sociální “rozmanitost”. Dokonce i samotné téma vývoje islamismu se stalo velmi komplikovaným, vysvětluje výzkumnice. Belgičané se už ani neodvažují používat výraz “muslimové” a nahrazují ho výrazy “představitelé rozmanitosti” nebo “multikulturalismu”. Falešné Muhammadovo náboženství je tabuizovaným tématem a Brusel spolupracuje s kvazi islamistickými organizacemi v údajném přesvědčení, že to povede k mírové integraci muslimů a evoluční aklimatizaci této komunity. Florence Bergeaudová-Blacklerová dodává, že levicoví politici, od zelených až po socialisty, stojí za politikou spikleneckého mlčení o tomto problému.
Muslimské bratrstvo funguje “mírumilovně”, ale do sociální struktury se dostává prostřednictvím nevládních organizací a charitativních sdružení, které pomáhají obětem, řídí vzdělávací, pečovatelské a obchodní instituce. V Bruselu se opírá o menšiny. Do sítě jsou zapojeny i gangy zaměřené na obchodování s drogami. Mají za sebou celé komunity, například v Molenbeeku.
Existuje zde “kultura mlčení”, faktická omerta. Sociální služby státu jim umožňují řešení problémů jako “v rodině” v muslimské komunitě. Média mají roucho politické korektnosti, samotná policie je na mušce levice.
Nedávno vešla ve známost práce francouzského akademika o situaci v Belgii s názvem Skrytý islamismus. Jejími spoluautory jsou výzkumníci z Observatoře fundamentalismu, která byla založena před rokem. Bergeaudová-Blacklerová vysvětluje, jak a proč se některé čtvrti v hlavním městě staly “centry islamismu v Evropě”. Mluví o “fundamentalistické bublině”, kterou nazývá Bruxellistan – ještě rozvinutější než Londonistan.
Sponzorovaní Evropskou unií
Islamismus, který je v tomto městě zakořeněn, je dokonce schopen prostřednictvím své lobby získávat fondy EU. Jak zveřejnilo několik evropských médií, včetně německého Die Welt, extremistická sdružení dostávají nemalé finanční prostředky. Jen v roce 2019 dostala organizace Islamic Relief Germany (která má blízko k Muslimskému bratrstvu) od Evropské komise 712 tisíc eur. Za těmito granty stojí například Generální ředitelství Evropské komise pro civilní ochranu a humanitární pomoc (ECHO). Přestože “hodnoty” těchto organizací sotva lze považovat za shodné s “hodnotami EU”, přesto jim byrokrati peníze bez výhrad vyplatily.
Teoreticky by se nevládní organizace měla řídit určitými kritérii. Stačí však skrýt své skutečné cíle a apelovat například na charitativní účely – a peníze se najdou. Případ Islamic Relief Worldwide (Celosvětová Islámská Pomoc) je velmi příznačný. Teoreticky jde o humanitární nevládní organizaci, ale už dvacet let jsou její národní pobočky obviňovány z propojení na teroristické sítě. Ministerstvo zahraničí USA dokonce obvinilo IRW z antisemitismu. Francie, Švýcarsko, Nizozemsko a Německo rovněž konstatovaly propojení této islámské “svépomocné” skupiny na Muslimské bratrstvo. Švédsko poskytlo organizaci Islamic Relief Worldwide 2,1 milionu dolarů na “podporu humanitární činnosti” v Gaze. Peníze proudí ze všech stran, nemluvě o samotných arabských zemích.
I Essam El-Haddad, spoluzakladatel organizace Islamic Relief Worldwide a bývalý správce této organizace ve Spojeném království, byl vysokým představitelem Muslimského bratrstva, podobně jako Ahmed Al-Rawi, bývalý ředitel IRW a bývalý předseda Evropské bratrské organizace (IBEW). Kanálem financování ideologie Bratrstva jsou granty a podpora organizací specializovaných na boj proti rasismu, diskriminaci a islamofobii. Zdá se, že symbióze ideologického progresivizmu a islamismu se daří. Někteří doufají, že pomohou svrhnout tradiční hodnoty Evropy a vytvořit nový řád a “nového člověka”, jiní doufají v evoluční “dobytí” starého kontinentu s pomocí “užitečných idiotů”. Ostatní vzrušuje pouze fotbal a Tour de France…
Autor: Bogdan Dobosz
Zdroj: https://www.christianitas.sk/ako-sa-brusel-stal-centrom-islamizmu-bruselska-symbioza-ideologickeho-progresivizmu-a-islamizmu/
Komentáře