NATO odmítá požadavek Ruska stáhnout své jednotky z východní Evropy.
V pátek 21. ledna to oznámila představitelka aliance Oana Lungescu novinářům v Bruselu.
„NATO se nevzdá své možnosti vzájemně se chránit a bránit, včetně přítomnosti jednotek ve východní části aliance,“ řekla Lungescu. „Požadavky Ruska rozdělí členy NATO na státy první a druhé kategorie, což nemůžeme akceptovat. Nikdy nebudeme souhlasit s obnovením sfér vlivu v Evropě.“
Dodala, že NATO „vždy bude reagovat na zhoršení své bezpečnosti posílením kolektivní obrany“.
Ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo 17. prosince 2021 návrhy dohod s USA o bezpečnostních zárukách, jakož i dohod o opatřeních k zajištění bezpečnosti Ruska a členských států NATO. Z nich vyplývá mimo jiné odmítnutí rozšiřování NATO na východ, jakož i uvalení omezení na rozmisťování útočných zbraní, zejména jaderných. Rusko-americké konzultace o těchto otázkách se uskutečnily 10. ledna v Ženevě, 12. ledna v Bruselu zasedání Rady Rusko-NATO a 13. ledna zasedání Stálé rady OBSE ve Vídni.
Odpovědi ruského ministerstva zahraničních věcí na otázky médií zveřejněné v pátek naznačují, že Bulharsko a Rumunsko nebyly od roku 1997 členy NATO, proto ruský požadavek na stažení cizích sil, techniky a zbraní se týká těchto států.